Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

AKČNÍ ZBOŽÍ!

naše cena 980,0 Kč (38,6 EUR)
naše cena 750,0 Kč (29,6 EUR)
naše cena 760,0 Kč (30,0 EUR)

DOPORUČUJEME

naše cena 560,0 Kč (22,1 EUR)
naše cena 210,0 Kč (8,3 EUR)
naše cena 210,0 Kč (8,3 EUR)

ANKETA

Jaké produkty se Vám nejvíce líbí

Zvony a zvonky 56% Uložné boxy a krabice 30% Šperky 7% Nábytek 7%

Úvod » ZVONY A ZVONIČKY

Zvony, zvonky a zvoničky za nízkou cenu

Vyberte si u nás hned z několika zvonů a zvonků.  Prodáváme velké zvony i malé zvonky. U každého produktu si můžete poslechnout jak zní, a proto si můžete být jistí, že budete kupovat takový zvonek, který opravdu chcete.

Prodej zvonků

Prodejem zvonků se zaobíráme již několik let. Pro své zákazníky jsme nově zřídili funkci, díky které si budete moct poslechnout, jak daný zvonek zní. Předejte tak špatnému výběru zvonku. Prodej zvonků máme za tu nejnižší cenu a věříme, že se vám u nás bude nákup líbit.



naše cena 120,0 Kč (4,7 EUR)




naše cena 130,0 Kč (5,1 EUR)




naše cena 165,0 Kč (6,5 EUR)




naše cena 280,0 Kč (11,0 EUR)

Akční výrobky



naše cena 1 150,0 Kč (45,3 EUR)




naše cena 1 180,0 Kč (46,5 EUR)




naše cena 1 240,0 Kč (48,9 EUR)




naše cena 1 325,0 Kč (52,2 EUR)




naše cena 1 375,0 Kč (54,2 EUR)






naše cena 2 960,0 Kč (116,7 EUR)




naše cena 3 200,0 Kč (126,2 EUR)




naše cena 6 880,0 Kč (271,3 EUR)




naše cena 7 840,0 Kč (309,1 EUR)




naše cena 18 600,0 Kč (733,4 EUR)


Kategorie Zvony, Zvonky, Zvoničky, Zvonečky

Tyto výrobky pocházejí z jediné české zvonařské dílny specializované na výrobu malých zvonků a zvonů. V našem obchodě naleznete lité bronzové zvonky od těch nejmenších až o zvony velikosti vhodné do malé kapličky a zvoničky. Každý zvon, který opouští dílnu Jana Šedy, je ručně vyrobený originál.

V případě, že máte zájem o zvon mimo naši běžnou nabídku, pošlete nám e-mailem vaši představu a my vás budeme v krátké době kontaktovat. Po dohodě vám pak necháme zhotovit zvon se zdobením, znaky a nápisem podle vašeho přání. Přejeme vám příjemné chvíle sručně vyráběnými zvony a zvonky z Orlických hor.

Historie zvonařství v České Republice

Nejstarší zvony světa se vyráběly ve 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. První odlévané zvony pořizují křesťanští mniši od 5. století. V té době jsou zvony užívány především v klášterech. Do kostelů a měst se začínají rozšiřovat od 10. století. Ve 12. století získávají zvony svůj charakteristický zvonovitý tvar, od 16. století už mají dnešní podobu včetně tvaru čepce, koruny a systému zavěšení.
Nejstarší zvony na českém území máme doloženy v 9. století. Od 14. století se v českých zemích začínají zvony také vyrábět. Svého vrcholu co do počtu i kvality výrobků dosáhne české zvonařství v 16. století. Po třicetileté válce dochází k jeho úpadku. Nejvíce jsou zvony postiženy rekvizicemi první a druhé světové války, které zničily asi dvě třetiny českých zvonů. Ve 2. polovině 20. století v Česku působí tři velké zvonařské dílny, a sice Rudolf Perner v Českých Budějovicích, Manouškové v Praze na Zbraslavi a Dytrychové v Brodku u Přerova. Více historie o českém zvonařství se dočtete na konci stránky.

Pohled do zvonařské dílny

Podrobná historie zvonařství v České Republice

Nejstarší zvonařskou památkou na našem území je střep zvonu, pocházející z doby Velkomoravské říše, nalezený v Mikulčicích (okres Hodonín), které byly významným střediskem Velké Moravy. První písemné zprávy o zvonech na českém území najdeme v Proglasu z konce 9. století, a v Kristiánově legendě a zprávě Ibrahima ibn Jákuba z 10. století.[1] Až do 13. století u nás zvony velkých rozměrů zůstávají vzácností, o čemž svědčí i zpráva o tažení knížete Břetislava I. do Hnězdna, kde jsou zvony uvedeny jako jedna z položek kořisti, přivezené do Čech.


První zvonařské dílny u nás zakládají benediktinští mniši. Zpočátku byly zvony vyráběny pouze při klášterech, teprve se vznikem měst ve 12. století i zvonařství jako řemeslo přestává být doménou klášterů a dochází k jeho přesunu do měst. Tento proces je však jen pozvolný, mezitím probíhá v různých oblastech různě dlouhá fáze „putujících zvonařů“, kteří každoročně vyráželi na cesty jen s měřidly a zásobou ornamentů a nabízeli své služby jak městům, tak klášterům. Teprve ve 13. - 15. století začínají vznikat stabilní městské zvonárny. Ve 14. století dochází také ke specializaci řemesla, jako samostatné obory začínají působit rolničkáři a zvonečníci, výrobci malých zvonů.[4] Příbuznost si zvonařství udrží po celou dobu zejména k puškařství, konvářství a rournictví, zvonaři vyrábějí také cínové nádobí a křtitelnice a také funkce zvonů se začíná rozšiřovat. Přestože máme z této doby jen málo dochovaných zvonů, lze se domnívat, že ve 13. - 14. století se zvony rozšířily do většiny kostelů.


Lze obtížně určit, kde se nachází nejstarší český zvon, protože většina zvonů z této doby ještě není datována; v datacích se také často objevují chyby, způsobené nedůsledností zvonařů (vypadnutí jednoho nebo několika římských číslic z datace) a na starých zvonech bývají nápisy velmi obtížně čitelné.
Nejstarší dochovaný zvon s datací se nachází v Chebu a byl pořízen r. 1286 [5] Je třeba říci, že v té době Chebsko ještě k Zemím koruny české trvale nepatřilo. V současnosti je uložen v Krajském muzeu Cheb.
Za nejstarší dosud funkční zvon bývá často v literatuře uváděn zvon Vilém v Havlíčkově Brodě z r. 1305, avšak novější studie uvádějí, že tento zvon je nejspíše o třicet let mladší; nejstarším by pak byl zvon z kostela v Benešově z r. 1322.[6]
Nejstarší datovaný zvon na Moravě nalezneme v Brně v kostele sv. Tomáše. Zvon pochází z r. 1393.
Nejstarší zvon s datací v Praze je až z 15. století a to ve strahovském klášteře - zvon Kateřina z r. 1485. V klášteře na Břevnově se nachází kompletní sádrový odlitek zvonu z r. 1313, který byl zničen během Květnového povstání v r. 1945.

Jak se dělají zvony

Zvonařství, stejně jako některá jiná řemesla, nedoznalo od svého vrcholu v 16. století výrazných změn. Nejvhodnějším materiálem zůstává zvonovina a základním kamenem výroby je hliněná forma do níž se rozžhavený kov vlévá. Změny ve výrobním postupu se objevují pouze ve stále přesnějším propočítávání zvonového žebra a samozřejmě užívání některých dříve nedostupných technických prostředků - zvonařské pece se už nevytápějí dřevem, ale koksem nebo elektrickým proudem, k přesouvání forem se neužívá kulatiny a páky, nýbrž jeřábů, teplota je měřena teploměry, zvonaři mají žáruvzdorné obleky. Základní kostra však zůstává stejná dnes jako před čtyřmi sty léty.


Oproti průmyslové výrobě resp. hromadnému odlévání běžných strojírenských výrobků ve slévárnách kovů je výroba velkých zvonů jednoznačně vždy záležitost jednorázová, jednoúčelová a je prováděna na zakázku, jedná se vždy o činnosti s vysokým podílem ruční práce. Kovolijci, kteří se zabývají odléváním a výrobou zvonů se nazývají zvonaři. Jedná se o vysoce specializované umělecké řemeslo, kterému se často věnuje více příslušníků téže rodiny, často se toto řemeslo dědí z otce na syna (obdobně je tomu u jiných výrobců klasických hudebních nástrojů kupř. u mistrů houslařů). I zde se uplatňuje nejen jejich vysoká řemeslná zručnost, ale i mnoho praktických zkušeností a důležitých dovedností, které bývají nashromážděny z práce mnoha předchozích generací mistrů zvonařů.